|
Komunitní plánování věc
veřejná Jak
zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci?
I. Úvod
Co to je komunitní plánování?
Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé
oblasti veřejného života na
úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské
demokracie. Charakteristickým
znakem metody je důraz kladený:
• na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká
• na dialog a vyjednávání
• na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou
účastníků.
Co to je komunitní plánování sociálních služeb?
• Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální
služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám
jednotlivých občanů
• Otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších
řešení v oblasti sociálních služeb
Zkušenosti s praktickým používáním některých principů komunitního
plánování existují v České republice již nyní. Jedná se především o
oblasti: ochrana životního prostředí, tvorba strategických
rozvojových plánů obcí, preventivní zdravotnické programy,
součinnostní programy prevence kriminality, atd. Zkušenosti s
komunitním plánováním sociálních služeb mají zejména města Písek a
Ústí nad Labem. Řadu zkušeností s používáním této metody lze nalézt
v zahraničí.
Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb?
• Posilovat sociální soudržnost komunity
• Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení
jednotlivců i skupin
Jaký má komunitní plánování pro obec přínos?
Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy
uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování
plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím
procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování
řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do
dění v obci
• Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit
příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i
materiální zdroje
• Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu
jejich využití
• Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich
nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním
potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti
• Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je
vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné
Jak se pozná dobře zpracovaný komunitní plán?
• Je výsledkem vyjednávání mezi všemi účastníky procesu
• Je naplňován v rámci širokého partnerství v komunitě
• Odpovídá místním podmínkám a potřebám
• Stanoví krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních
služeb
• Mapuje všechny veřejné, soukromé i dobrovolné subjekty z hlediska
aktivit, které směřují k naplnění vytyčených cílů
• Obsahuje systém sledování a hodnocení postupu a průběžného
podávání zpráv veřejnosti
II. Komunitní plánování cíle a
principy
Co je výsledkem komunitního plánování?
Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni,
který odpovídá zjištěným
místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že
finanční prostředky na služby
vynakládané jsou efektivně využívány.
Jaké zásady je potřeba dodržovat při zpracování komunitního
plánu?
• Potřeby, priority a směry rozvoje sociálních služeb musí být
stanoveny lidmi, kteří v obci žijí
• Veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování
plánu musí být provázány
• Zkvalitňování sociálních služeb musí být považováno za žádoucí a
důležitou součást místní politiky
• Priority a směry rozvoje sociálních služeb vycházejí z přesvědčení
o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení
každého uživatele sociálních služeb
Co komunitní plán obsahuje?
• Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních,
obecních i nestátních poskytovatelů sociálních služeb a
souvisejících služeb zejména: zdravotnictví, školství, pracovní
příležitosti, volný čas, možnosti práce dobrovolníků, možnosti
sousedské výpomoci)
• Statistické, sociologické, demografické údaje, apod. (např. věkové
složení obyvatel regionu, porodnost a úmrtnost, prognózy
demografického vývoje)
• Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti
sociálních služeb
• Představu budoucnosti sociálních služeb stanovení priorit a cílů
rozvoje služeb
• Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování
a naplňování plánu dodržet
• Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni
do vytváření a naplňování komunitního plánu stanovení podílů
odpovědnosti a závazků jednotlivých účastníků
• Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn
Kdo KP zpracovává?
Zpracovatel vede (koordinuje) proces komunitního plánování a
průběžně zpracovává dílčí písemné
výstupy včetně konečné podoby komunitního plánu. V praxi mohou být
použity následující
možnosti:
• zpracovatel KP je obec/kraj odborník na komunitní plánování je
zaměstnancem obce/kraje
• zpracovatel KP je obcí/krajem pověřený subjekt např. nestátní
nezisková organizace. V takovém případě musí být role a spoluúčast
obce/kraje předem dohodnuta. Zejména je stanoveno, jak se obec/kraj
procesu zpracování KP účastní, že proces akceptuje a rozhoduje v
souladu se závěry KP.
Jaký je vztah mezi KP obce a KP kraje? V ideálním případě KP kraje
vychází z již dokončených KP
obcí a je zaměřen především na služby, které doplňují služby
poskytované obcemi. Služby
zajišťované krajem mají širší, regionální působnost. Probíhá li
zpracování KP kraje a obce paralelně, je nutné zajistit oboustranné
předávání a sdílení informací.
Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?
Zadavatel
Zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb,
které odpovídají místním potřebám v našem případě se jedná o obec
nebo kraj. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti
vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu.
Je velmi důležité, aby obec usnesením zastupitelstva deklarovala své
odhodlání rozvíjet sociální služby, které se tak stane:
• projevem politické vůle v obci/kraji
• potvrzením legitimity komunitního plánování
• zárukou pro zapojení dalších účastníků.
Obec ( kraj)
zejména:
• vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů
• je aktivní v rozšiřování řady metod řízení a plánování sociálních
služeb a jejich koordinace
s ostatními veřejnými službami
• podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních
službách
• zveřejňuje od prvopočátku srozumitelnou a dostupnou formou všechny
podstatné informace
o procesu i výsledcích KP
• respektuje při svém rozhodování o sociálních službách cíle a
priority stanovené v KP
• stanoví jasná pravidla financování sociálních služeb, které
odpovídají prioritám KP.
Poskytovatel
Poskytovatel sociálních služeb může být: fyzická osoba, nestátní
nezisková organizace, organizace zřízená obcí, organizace zřízená
krajem, organizace zřízená státem. Všichni poskytovatelé mají při
komunitním plánování rovné postavení. Jejich cíle a záměry mají
stejnou váhu.
Uživatel
Uživatel sociálních služeb je člověk v nepříznivé sociální situaci,
kterému jsou služby určeny. Cíle
a záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako
cíle a záměry zadavatelů
a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do
práce na komunitním plánu je
nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách,
jak získat informace o kvalitě
poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce
a jak objevit nové zdroje pro
uspokojování potřeb (např. svépomocné aktivity).
Co získá uživatel a poskytovatel, zapojí-li se do komunitního
plánování?
• Možnost podílet se na utváření celkového systému sociálních služeb
• Příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
• Příležitost k navázání nové spolupráce
• Informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních
služeb
Veřejnost
Veřejnost musí být průběžně seznamována se záměry, výsledky a cíli
komunitního plánu. Cílem
předem připravené informační strategie je zajistit přístup
veřejnosti k informacím. Je žádoucí, aby
se veřejnost procesu KP účastnila od samého počátku.
Další organizace
Při přípravě KP jsou osloveny a vyzvány ke spolupráci místní
organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních
služeb dotýká (např. veřejné instituce, nemocnice, úřad práce,
školy, NNO, policie), ale také občanské iniciativy, etnické skupiny
včetně skupin, se kterými je obtížná komunikace. Čím vyšší je míra
zapojení dalších organizací, která se liší podle jejich dalšího
podílu na naplňování priorit a cílů komunitního plánu, tím vyšší je
efektivita procesu komunitního plánování.
Jaké jsou hlavní principy komunitního plánování?
• Partnerství mezi všemi účastníky potřeby a cíle všech účastníků
mají stejnou váhu. Názorům všech stran musí být dopřáno stejného
prostoru.
• Zapojování místního společenství. Při zapojování místního
společenství je nutné hledat různé metody a formy oslovení a
zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná (např.
podle bydliště, způsobu života, zájmů, socioetnické příslušnosti,
atd.). Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován.
• Hledání nových lidských a finančních zdrojů. Nelze zapomínat na
spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na
význam práce dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů
včetně sousedské výpomoci. Komunitní plánování sociálních služeb je
jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci.
• Práce s informacemi. Je nezbytné zajistit rovný přístup k
informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací
veřejnosti. Budou li informace pravidelně předávány, bude možné
očekávat relevantní připomínky a podněty. Je nutné stanovit, jak
bude možné vznášet připomínky a jak bude s připomínkami nakládáno.
• Průběh zpracování KP je stejně důležitý jako výsledný dokument. KP
nezpracovává skupina expertů. Proces KP znamená vyhledávání,
zapojování a diskusi různých lidí. Tento proces umožňuje, aby
navržený systém sociálních služeb byl jedinečný a neopakovatelný a
plně odpovídal místním podmínkám a zdrojům.
• Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce. Dobře fungující
spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky KP. Prohloubení
spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku
sociálních služeb.
• Kompromis přání a možností. Výsledkem komunitního plánování je
vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k
dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální,
finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se
bude na dosažení stanovených cílů KP podílet. |
